REAIA

Jsou citlivá témata, která se nás všech, téměř bez rozdílu, hluboce dotýkají. Jedním z nich je spravedlivé uspořádání majetku. Ať už z důvodů zvyšující se „úmrtnosti“ manželství nebo jeho předání následujícím pokolením.

Ať si to uvědomujeme či nikoliv, ať to chceme, či nikoliv, v každém z nás je hluboce zakořenění touha mít. Nechci řešit důvody proč tomu tak, jistě i to bylo velmi zajímavé téma, chci se zabývat spíše projevy této naší vnitřní potřeby, či touhy navenek.

Když se podíváme do samých začátků zákonodárství lidského společenství prezentovaného Starým zákonem, tak zjistíme, že například o dědictví se zde hovoří dokonce na více než 300 místech ve 260 verších.

Jen pro zajímavost - co se týká manželské nevěrnosti, tam si Židé s nějakým dělením majetku „těžkou hlavu“ dělat nemuseli. „Cizoložník“, jemuž byla tato nevěrnost prokázána, už totiž žádný majetek nepotřeboval… Bůh ústy Mojžíšovými, dal svému vyvolenému lidu zcela jasný pokyn jak se mj. chovat, aby jako společenství přežili mezi pohanskými národy těch několik tisíciletí..

„Kdo se dopustí cizoložství s ženou někoho jiného, kdo cizoloží s ženou svého bližního, musí zemřít, cizoložník i cizoložnice. Leviticus 20,10“

„Všeobecným pokrokem a všeobecnou svobodou“ podlitýma očima dnešní pohanské společnosti -pěkně krvelačný Bůh, což?... Ale odbočil jsem..

Exkurzem do minulosti jsem chtěl především poznamenat, že princip spravedlivého dělení majetku dalším pokolením je starý jak lidstvo samo. Existuje-li v rodinách nějaký cela zaručený způsob jak dlouhodobě a někdy „až na věčnost“ rozdělit svou rodinu, tak je to právě nespravedlivé rozdělení majetku. Možná přesněji – liknavý přístup k udělání nějakého jasného rozhodnutí v těchto věcech. „Šak ony se děcka nějak domluví“. Skutečnost bývá ale velmi často taková, že se nedomluví, respektive domluví tak, že spolu mluvit přestanou. Důvody bývají rozličné, opět by to vydalo na celou knihu.

Trpké zkušenosti dávají zapravdu, že „Nerozdělit dobře majetek je tou nejlepší cestou jak dobře rozdělit rodinu.“

Z mnoha důvodů je dobré tuto otázku vyřešit ještě za života. Předejít tím dědické řízení, kdy už se musí mezi sebou domlouvat dědicové. Je zcela přirozené, že někdo z potomků má špičatější lokte a jiný nechává věci „uvnitř“ a tiše (či  nahlas za zády) trpí ať už opravdové či jen domnělé příkoří. Navíc je poslední praxe v ČR při projednává dědictví taková, že notáři zcela nezodpovědně obcházejí korektní stanovení obvyklé ceny majetku (jak předpisuje Občanský soudní řád), vesměs nekompetentními prohlášeními od realitních kanceláří, či tzv. souhlasným prohlášením o obvyklé ceně dědici samotnými. Mohu-li tuto situaci obrazně k něčemu přirovnat – jako by k operaci srdce člověka přivolali řezníka z jatek. Umí řezat maso, tak proč mu to nesvěřit? Hlavně to nebude moc stát. Že tím někomu mohou vznikat škody i stonásobné jakoby nebylo tak důležité.

Je to jen další z důvodů, proč neponechat věci náhodě a řešit je aktivně. I v rodině totiž „pořádek dělá přátele“.

Za 20 let praxe znalce a odhadce vím o čem hovořím. Velmi často se lidé bojí jakéhokoliv rozhodnutí i z toho důvodu, že by se oni stali hromosvodem jisté „nevraživosti“ svých potomků a proto raději nechají věci plynout..

To je právě situace, kdy toto rozhodnutí (včetně průkazných argumentů proč tak a proč tolik) může vnést do situace pokoj.

Není to zatím sice v našich poměrech (na rozdíl od zahraničí) zcela běžné, ale nabízíme novou službu spravedlivého rozdělení a vypořádání majetku zahrnující:

- nezávazné konzultace týkající se rozdělení majetku

- veškeré úkony související s korektním oceněním majetkových položek

- veškeré úkony související s následnými převody majetku

Nezávazně nás můžete kontaktovat zde.